Růže

Růže plná poupátek
všední den ti změní
ve svátek
Růže umí mluvit bez řečí :
otevírá srdce člověčí

Otvírání studánek

Nejedna studánka malá
se o pramínek bála
aby nezapadl do kalu
do bahna i do kamení
tak jako člověk do soužení

Vždyť každá studánka v lese
na hladině nebe nese
Kdyby jí nebylo
o zem by se rozbilo

Text M.Bureš
Hudba B.Martinů

Studánko stříbrná

Studánko stříbrná
tebe si hlídám
Tvou vodu studenou
den co den snídám
Chutná mi čím dál víc
každá tvá kapka
Studánko stříbrná
já jsem tvá žabka

Pampeliška

Nadarmo se ptáte
kdy má pampeliška svátek
No přeci od jara do léta -
potom odkvétá

Zvonek

Co udělá modrý zvonek
když mu v uchu zvoní ?
Trochu níž se k zemi skloní
vytřepe z ucha to cinkání
vítr ho roznese po stráni
a to  tichoučké zvonění
promění na modré vonění

Studánka

Otvírá zemi tajným klíčkem
vyvěrá čirá pro tvou dlaň
a napojí i plachou laň

Gumáčky

Obouváš je na nožičky
můžeš s nimi do vodičky
Kamarádí s deštíkem
pláštěnkou a deštníkem

Kopřiva

Žahavko kopřivo
na hromadě smetí
nepal nožky dětí
Budeš li nás páliti
srp na tebe posvítí !

Žížalička

Žížalička lezla líně
do kolečka po pěšině
Lezla lezla to si dala
na uzel se zavázala
Kdo ten uzel rozváže ?
Na koho prst ukáže !

Pláž toho má až až - Milena Lukešová

Vedro
pekáč rozpálilo
a teď smaží
a teď peče
každého,
kdo neuteče.
Když se chvilku
nedívá,
žbluňk!
A voda chladivá
olízla mi
horké čelo,
jen to kolem
zasyčelo

Na zahrádce je plno motýlů - Milena Lukešová

Usednou, vstanou,
usednou, vstanou,
hrají si
tady na sedanou.
Bolí to kytičku?

Má jenom
hlavičku
rozhoupanou.

Jeden - Karel Černý

Jednou jeden brouček
vletěl nad palouček
plný kopretin.
To ho vylekalo.
Copak se tu stalo,
že je tu tak bílo?
Asi to je tím,
že sem nasněžilo.
Sněhu on se bál,
tak hned letěl dál.

Motýli - Karel Černý

Paví oko
Letělo paví oko, letělo převysoko,
přes řeku, přes horu, dolů a nahoru,
přes lesy, přes palouky hledá sladké louky.

Perleťásek
Perleťásek ztratil pásek.
Byl to pásek nový, perleťový.
Kdo se o něm doví,
ať mu to hned poví!

Kolébanka pro otakárka
Můj žlutý otakárku, sedni si do kočárku,
kočárek tě sveze za šípkové meze,
za žluté zvonce až do Jablonce,
za žluté keře do Jaroměře,
za Jaroměří k žlutému moři,
za žluté moře ke žluté hoře
na žlutou postýlku, usneš v ní za chvilku.

Kamarádi - Jiří Havel

Pero s tužkou,
štětec s barvou
rádi kamarádí.
U malíře
na papíře
pěkně spolu řádí.
Bez řečí si namalují
všechno, co jim chybí:
řeky, v kterých rybky plují,
lesy, v kterých rostou hřiby,
záhon růží, hřiště s dětmi,
psa a kočku, auto, hrad...
Co nestihnou než se setmí,
o tom se jim bude zdát.

Jak zraje jablko - M. Černík

Nejdříve je zelené.
Na slunci se opaluje
až je krásně červené
a probouzí chutě.
Jablíčko, promiň,
zakousnu tě.

Ve švestkové aleji - J. Balík

Jezme švestky do sytosti
vosa vosu pobídla.
Za pár dní z nich,
k naší zlosti,
budou stejně povidla.
Za pár dní z nich bude břečka.
Léto zhaslo,
konec,
tečka.


ps. švestky nebo jablka...sežerou všechno :-)
foto: Háňa

Kořenářka - V Fisher

Ostružiny, šípky, trnky,
jeřabiny, bezinky,
načešu jich plné hrnky,
navrch přidám brusinky.
Odvar z máty peprné,
kdo má zdraví chatrné,
ať navštíví se mnou, jářku,
moudrou babku kořenářku.

Muchomůrka

V černém lese, zvaném Hůrka,
červená se mochomůrka.
Červená se panenka,
že jí kouká sukénka.
Červená se, moc se stydí,
že ji soused hříbek vidí.

Filuta - J Faltus

Malý hříbek není hloupý.
Když nevidí k obloze,
šimrá stromy na noze
ať se rozestoupí.

Jablko a červ - P. Němeček

Když jsem jedl jablko,
nejde mi to do hlavy,
spolkl jsem i červa
a jsem teďka červavý.