Budíček - Miroslav Florian

Sluníčko už vstalo vlasy rozčesalo
ptáčkové už vstali v keři zazpívali
maminka už vstala v kamnech rozdělala
sestřička už vstala chleba namazala
Jen Honzíček spí
Kdo ho probudí ?
Spinká spinká Honzíček
u Honzíčka budíček
Budíček se probudil
rozkřičel se ze všech sil :
Jendo vstávej ! Haló !
Sluníčko už vstalo...
A ty ještě spíš?
Že to vydržíš !
Honzíček vstal k oknu šel
dokořán ho otevřel
Ach co venku krásy bylo !
Sluníčko ho pohladilo
jablůňka se na něj smála
pěnkava mu zazpívala
Honzík na budíka kýv :
Vzbuď mě zítra trochu dřív !

Rok - dvanáct měsíců

Leden na rampouchy hrál
Únor posune tě dál







Březen trávu tlačí vzhůru

Duben barví stromům kůru
Květen barevný má fráček
Červen zpěvavý je ptáček
Červenec je léto u vody
Srpen prázdninové příhody
Září školu volá zas
Říjen podzimní je čas
Listopad spí zahrádka
Prosinec je pohádka

Už jen krůček

Už jen krůček, už jen krok
brzy začne nový rok.
Jaký bude? Vědět chceme,
už jsme na něj zvědaví.
Hlavně ať ho prožijeme
vesele a ve zdraví.

Září - Jiří Havel

Tak už nám to začíná:
penál, knížky, svačina,
časně vstávat, brzy spát,
nahlas číst a pěkně psát,
potýkat se s číslicemi,
netoulat se nikde sami,
nezlobit a rovně sedět,
všechno umět, všechno vědět,
slušně zdravit, ne se rvát,
a zas brzy spát a vstát...

Po prázdninách škola zdá se
vždycky trochu přísnější.
Hlavní je, že za rok zase
budem o kus chytřejší.

Konec prázdnin - Stanislav Homolka

Prázdniny jsou za horami,
už je konec, už je to!
Učebnici popadneme,
zapomenem na léto.

Co je pryč, s tím hlavu nelam!
Kniha, sešit, ten je rád,
že ses vrátil z luk a lesů
kreslit, číst a počítat.

Zvonek zvoní, už je škola!
K nové práci nyní čas.
Vše uteče jako voda,
prázdniny tu budou zas.

Škola

Čte si s námi v slabikáři,
těší ji, když se nám daří
přečíst první větičky.
Pak nám píše jedničky.

Když má ráno vyhráno - Jan Vodňanský

První vstává kohoutek,
vyskočí si na proutek.
Kykyryký zakřičí,
hlasivky si procvičí.

Svítá, a ta novina
probouzí i mimina.
Vstávají i panenky
mojí sestry Madlenky.

Sluníčko si přivstalo,
kdepak - aby zaspalo,
nikdo jiný nesvítí
do oken a do kvítí.

Brouci se jdou vykoupat
do oken a do poupat.
Ovšem jen ti čistotní
jiní nejsou ochotní.

Když budíky zazvoní,
čerstvé housky zavoní.
Máma cinká nádobím
a já všude nadrobím.

Táta cvičí rozcvičku,
volá na mě - človíčku,
rádio nám vyhrává,
budem cvičit oba dva.

Mýt si krk i obličej,
to je zdravý obyčej.
A když zmáčknu tubu,
pasta dělá - bubu.

Máma dělá snídani,
už mám koláč na dlani,
k tomu piju kakao,
aby mi to chutnalo.

Ráno už má vyhráno,
vstává ba i piáno.
Ťuká na ně - jako datel
hudební pan skladatel.

Malí běží do školky,
větší šlapou tříkolky.
Velcí jezdí autobusem,
opzdilci pádí klusem.

Jak to chodí na světě - Milena Lukešová

Skáčeme, hopsáme, loudáme se -
vtom kde se vezme, tu se vezme 
večer
Pst, skákání, hopsání, loudání.
kytky ustelou ke spaní
tyčinkám uvnitř květu a je tu
noc
Noc nevidíme.
Tu jen spíme.
A když ji spaním
naruby obrátíme -
ano!
Máme
ráno.