Hop a hop a hup

Když mi vypad zub
zbyla po něm jako vrata
díra díra dírovatá
Jenže páni ! Něco tu je !
Až to jazyk vydoluje !
Jen co se to proklubá
já nebudu bezzubá ))
Hop a hop a hup
Mě už roste zub !

Svišti

V sobotu si čtyři svišti
hráli v našem pískovišti.
Pepík jim tam tam od pátku
nechal ležet lopatku.
Jiný malý diblík
zapomněl tam kyblík.
Svišti vyhrabali nory
postavili z písku hory.
Potom hráli na schovku
pod kyblík a bábovku.
Kde jsou děti,
Kdo mi poví?
Promýšlejí zatím v křoví
co tam nechat příště
pro ty čtyři sviště.

Halí belí - Jiří Žáček

Halí, belí, halí, belí -
já mám slona pod postelí.
Je to slůně kapesní,
ale za to hodně sní.

Halí, belí, halí, belí -
čím ho krmím? Petrželí!
Spořádá jí hromadu,
pak se svalí dozadu.

Já mám slona pod postelí,
vejde se tam skoro celý - jenom chobot čouhá ven,
když mi přeje dobrý den.

Ještěrky

Hádaly se ještěrky,
o barevné pastelky.
Holky dejte na mé rady
a malujte dohromady".
"To je vážně nápad skvělý,
hádat jsme se nemusely".

U muziky - Romana Suchá

U  muziky zvesela vyhrávala kapela.
A teď ať to nepopletu,
Honzík troubí na trumpetu.
Vašek na bubínek píská,
Olda do bubínku tříská.
Radek, velký kavalír,
vyhrává tam na klavír.
K tomu Lojzík na čelo,
zkrátka je tam veselo.
Nevěříte? Přijďte hned
zatančit a posedět.

ukazujeme na jednotlivé prsty a jmenujeme "členy kapely"
jména si můžete libovolně změnit podle dětí :-)

Bažanti - Z. Nováková

Bažantí kohouti a slepičky
píšou do sněhu hvězdičky,
menší i větší, všelijaké.
"Kde se tu vzalo tolik hvězdiček?"
Diví se potom hejno slepiček.
A kohouti se diví také.

Náš vláček

Kampak jedeš, vláčku,
Až tam, za zatáčku!
Koho vezeš, vláčku?
Třicet malých dráčků!
Kam je vezeš, vláčku?
Rovnou na klouzačku!
Co tam bude, vláčku,
RADOST, jemináčku!

číslo se dá přizpůsobit počtu dětí

Vločka vločce dráhu kříží

každá někam jinam míří.
Městská vločka letí k městu,
cestovní si hledá cestu,
luční padá mezi louky,
klobouková na klobouky.
Z vloček, co jsou pro legraci,
stavějí se sněhuláci.

Básnička bez konce - J. Balík

Sněhuláci, pajduláci
ti nám ale dali práci.
Ale teď když už je máme,
vesele si zazpíváme:

Sněhuláci, pajduláci

ti nám ale dali práci.

Ale teď když už je máme,

vesele si zazpíváme:

Sněhuláci, pajduláci.....

Sněhuláci

Sněhuláci, táta s klukem
stojí pod tím naším bukem.
Přilít vrabec v chumelici,
sed malému na čepici.
Táto, pomoz, odžeň vrabce.
Nemohu, mám ruce v kapse.

Koncert v pekle

Kočky?
To je něco pro čerty.
Čerti rádi chodí na kočičí koncerty.
Trio čertů tahá kočky za ocasy -
to je křiku, že by lidem hrůzou vstaly vlasy -
ale čerti, ti se baví, každý tleská:
- U všech čertů tahle hudba, ta je ale hezká!
Muzikanti po koncertu ukloní se sálu
a schovají kočky zpátky do futrálu.
Neříkejte: Co je tohle za žerty?
Co vy víte, jaké mají v pekle koncerty!

Peklo - Karel Benetka

Už jsme v pekle, tma jak v ranci,
horko, zima, mráz a teplo,
myši, pavouci a mloci.
Nikdo neví, co se stalo.
Kočky, blechy, psi i červi
vyvádějí jako cvoci.
Vlci jsou tu do rezervy,
ale čertů je tu málo.
Jezinkám je nějak teplo,
vřískají až do půlnoci.
To je hrůza!
To je peklo.
Rozcuchaní netopýři,
vlkodlaci, škvoři, výři,
bezhlavý kůň, bílá myš.
Ty se ještě nebojíš?

Básnička před psaním

NAROVNÁME ZÁDA,
ZÁDA BUDOU RÁDA.
A CO ŽÁCI PRVŇÁCI,
CO TEĎ MÁME NA PRÁCI?
SEŠIT MÍRNĚ NAKLONÍME
A ROVNĚ SE POSADÍME.
LEVÁ, PRAVÁ, Z RUKOU STŘÍŠKA,
SCHOVÁ SE TAM PAMPELIŠKA.
A CO HLAVA, KAM JI DÁŠ?
HLAVU PĚKNĚ NAROVNÁŠ.
NOHY OPŘI DO PODLAHY,
AŤ MÁŠ ČISTÉ ROVNÉ TAHY.
A S LEHKOSTÍ MOTÝLÍ,
PÍSMENKA JSOU ZA CHVÍLI.

Září - Jiří Havel

Tak už nám to začíná:
penál, knížky, svačina,
časně vstávat, brzy spát,
nahlas číst a pěkně psát,
potýkat se s číslicemi,
netoulat se nikde sami,
nezlobit a rovně sedět,
všechno umět, všechno vědět,
slušně zdravit, ne se rvát,
a zas brzy spát a vstát...

Po prázdninách škola zdá se
vždycky trochu přísnější.
Hlavní je, že za rok zase
budem o kus chytřejší.

Kdo to mluvil? -J. Havel

Stál jsem tiše v předsíni
a najednou slyším hlasy.
Hned mi hrůzou vstaly vlasy,
někdo mluví ve skříni!
"Ve skříni ne, Honzíku",
ozvalo se z botníku.
Konec strachu, nejistoty.
Je to jasné, zimní boty!
Mají divné návyky,
no a hlavně - jazyky.

Jablko a červ - P. Němeček

Když jsem jedl jablko,
nejde mi to do hlavy,
spolkl jsem i červa
a jsem teďka červavý.

Noc a den - Genrich Sapgir

Nad lávkou u skalky
plakaly Plakalky
Pod skalou u lávky
bublaly Bublávky
Na větvi koukalo
šedivé Koukadlo.
Půlnoční Mlžinky
opřené o kmínky
vyrušil ze spánku
Smějáček z červánků
Zelená Mávadla
vesele mávala
Žlutaví běhníci
běhali v pšenici
Noc vyhnal z lesa ven
bílý den, bílý den.

Škytavka - Milena Lukešová

Zas je tu:
škyt!
Teď jsem tě
chyt.
Zavřu tě
do sebe,
budeš to
mít.
Pusa tě
nepustí
svírám ji
pevně.
Škyt!
Kudy-nikudy
utekla ze mě.

Oblékání košilky - Michal Černík

Knoflík volá: Kudy?
Dírka volá: Tudy!
Zapínají košilku.
Už to bude za chvilku.

Čáry, máry

Čáry, máry, bič,
ztratil se nám míč.
Zlatá rybko, víš-li o něm,
pověz nám to,
honem, honem,
než půjdeme pryč!