Zimní čarování - Jitka Dolejšová

To se každý podíví,
jakou barvu namíchám,
napíšu pak pro lidi
slovo, které dobře znám.

Zlatou vezmu z lesku svíček,
černou z noční oblohy,
k tomu stříbro od hvězdiček,
stín, co leží pod schody.

Bílou z vloček (trochu zebou),
červeň z mísy jablíček,
ořechy mi dají hnědou,
prskavky pár jiskřiček.

Tmavou zeleň z borovice
- stojí doma v předsíni,
lesní vůni - radši více
štěstí z kapří šupiny.

Skoro ani nedýchám
- k tichu lesů, které spí,
opatrně přimíchám
dárky s velkým Tajemstvím.

Nakonec tam přidám sladkou
pusu mámy před spaním,
co je tečkou za pohádkou
- a tátův čas na hraní.

Už je barva hotová -
Jaká je? No - duhová.

V lese, kde je čerstvý sníh,
maluji zas po roce
k stopám tlapek zaječích
jedno slovo - VÁNOCE.