Zobrazují se příspěvky se štítkemkvětiny. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkvětiny. Zobrazit všechny příspěvky

Astry

Bílé jsou jak z jinovatky
vykukují ze zahrádky
růžové se ptají
proč nekvetly v máji
červené jsou tuze rády
když déšť stříká do zahrady
fialové ty se mračí
měly by se usmát radši

Růže







Růže plná poupátek
všední den ti změní
ve svátek
Růže umí mluvit bez řečí :
otevírá srdce člověčí

Kopřivo kopřivo

Kopřivo kopřivo
stojíš pěkně nakřivo !

Co je ti po mě ?
Já se jen tak válím
a když mohu - pálím :-))

Pampeliška


Nadarmo se ptáte
kdy má pampeliška svátek
No přeci od jara do léta -
potom odkvétá

Zvonek

Co udělá modrý zvonek
když mu v uchu zvoní ?
Trochu níž se k zemi skloní
vytřepe z ucha to cinkání
vítr ho roznese po stráni
a to  tichoučké zvonění
promění na modré vonění

Vyšívalo sluníčko

Vyšívalo sluníčko
zlatou nití dečku
Při tom se jen maličko
píchlo do palečku
Krůpěj krve vytryskla
rovnou do kytiček
Proto mají sedmikrásky
rudý okrajíček

Kopřiva

Žahavko kopřivo
na hromadě smetí
nepal nožky dětí
Budeš li nás páliti
srp na tebe posvítí !

Jehnědy a kočičky




Jehnědy a kočičky
pojďte do mé básničky
pojďte ke mě, jestli chcete
ať tam venku nezmrznete

Jeden - Karel Černý

Jednou jeden brouček
vletěl nad palouček
plný kopretin.
To ho vylekalo.
Copak se tu stalo,
že je tu tak bílo?
Asi to je tím,
že sem nasněžilo.
Sněhu on se bál,
tak hned letěl dál.

Tráva - Oldřich Mikulášek

Ptal jsem se trávy:
„Jak je ti, trávo?“
A ona řekla mi,
že zeleně.
Pak zeptal jsem se ještě,
z čeho tráva roste,
a ona řekla mi,
že ze země –
a že ji živí deště.

(úryvek)

Čekanka - Jan Čarek

Čekanko, čekanko, jaké máš jméno?
Čekáš na někoho nebo nečekáš?
Jsi tak modrá podle nebe
nebo nebe podle tebe?

Slunečnice

Za našimi vrátky
tam a zase zpátky,
otáčí se slunečnice.
Každý den ji na procházku
vodí slunce na provázku.

Věnečky - O. Syrovátka

Větřík hladí naše vlásky, natrháme sedmikrásky.
Slunko svítí z modré výšky, natrháme pampelišky.
A když květy natrháme, věnečky z nich uděláme.
Nejhezčí jsou pro maminky, vpletem do nich konvalinky.

První sněženka - Milena Lukešová

Stonek, dva lístky -
a je venku
zelená kolíbka
pro sněženku.
Ještě je v zavinovačce,
je docela malá
a jinak by se polámala.
Takhle si může klidně spát
a lehounce se kolíbat.

Zlatý déšť

Květen si vyšel podle cest
v zelené zástěře,
a v noci zatím zlatý déšť
napršel na keře.

Ráno se hned pod jeden keř
posadil kosáček.
A keř mu šeptal: "Jen mi věř,
máš zlatý zobáček."

Sedmikráska

Sedmikráska počítá si
své sedmery jarní krásy:
první darovala jí duha,
od hlíny je krása druhá.
Třetí, když se z jihu vrací,
nesou pro ni tažní ptáci.
Čtvrtou, tu má od červánků,
pátou od teplého vánku.
V šesté déšť jí lístky smáčí.
Sedmikrásko, už to stačí?
Kdepak, ještě slunce chvátá,
nese sedmou plnou zlata.

Stromečku

Stromečku, stromečku
ať se ti daří
vážit si tě budou
mladí i staří
Smutek a nemoci
ať se pryč ztratí
zelená krása
ať se k nám vrátí.

Malované počasí

Čmárám, čmárám o sto šest
tři dny jenom samý déšť,
pět dní samé sněžení
je to věru k zbláznění.

Petrklíče - J. Jarolímek

Nehrajte si tady s míčem!
Právě rostou petrklíče
Mají ještě stonek tenký
Říkáme jim prvosenky.
Buďte tiše jako pěny
Ať si rostou s
dvěma jmény.

Cinkylinky - Jiří Faltus

- Petrklíči, čí jsi?
- Ničí!
Odemykám zemi
všemi svými klíči.
Cinkám s nimi
cinkylinky -
pozor ouška
na bubínky